|
|
Historie léčby bolesti
Erbenová, Helena ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na historii léčby bolesti od samého počátku lidských dějin až po současnost. Snaží se podat ucelený přehled vývoje zkoumání, tvorby teorií a boje člověka s bolestí, nepříjemným smyslovým vjemem, bez kterého by ale pravděpodobně lidstvo nepřežilo. Z kosterních ostatků se dovídáme o praktikách tišících bolesti u primitivních lidí, kteří využívali kromě různých lektvarů, talismanů, zaklínadel a rituálů i trepanační techniky. Zjišťujeme, že lidé v dávné době zřejmě chápali bolest vzniklou úrazovým mechanismem, ale nevěděli si rady s bolestí zapříčiněnou vnitřním onemocněním. Časné poznatky o léčbě bolesti jsou úzce spjaty s přírodou. Lidé využívali rostlin s narkotickými a analgetickými účinky, jako např. opium, konopí či mandragoru, a dále fyzikálních veličin jako je tlak, teplo, chlad ale i výboje elektrických ryb. V průběhu času docházelo ke zdokonalování těchto poznatků a objevování poznatků nových. Práce se zaměřuje i na názory a vznik různých teorií bolesti, které předkládali myslitelé a učenci napříč staletími. Zřejmě největší a nejdelší vliv na utváření postojů k bolesti a k medicíně jako takové měly práce z období antiky. Z historických pramenů můžeme vyčíst, že nové objevy v medicíně vyvolávaly rozepře mezi učenci a jednotlivými náboženskými směry i mezi učenci...
|
|
|
Historie léčby bolesti
Erbenová, Helena ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na historii léčby bolesti od samého počátku lidských dějin až po současnost. Snaží se podat ucelený přehled vývoje zkoumání, tvorby teorií a boje člověka s bolestí, nepříjemným smyslovým vjemem, bez kterého by ale pravděpodobně lidstvo nepřežilo. Z kosterních ostatků se dovídáme o praktikách tišících bolesti u primitivních lidí, kteří využívali kromě různých lektvarů, talismanů, zaklínadel a rituálů i trepanační techniky. Zjišťujeme, že lidé v dávné době zřejmě chápali bolest vzniklou úrazovým mechanismem, ale nevěděli si rady s bolestí zapříčiněnou vnitřním onemocněním. Časné poznatky o léčbě bolesti jsou úzce spjaty s přírodou. Lidé využívali rostlin s narkotickými a analgetickými účinky, jako např. opium, konopí či mandragoru, a dále fyzikálních veličin jako je tlak, teplo, chlad ale i výboje elektrických ryb. V průběhu času docházelo ke zdokonalování těchto poznatků a objevování poznatků nových. Práce se zaměřuje i na názory a vznik různých teorií bolesti, které předkládali myslitelé a učenci napříč staletími. Zřejmě největší a nejdelší vliv na utváření postojů k bolesti a k medicíně jako takové měly práce z období antiky. Z historických pramenů můžeme vyčíst, že nové objevy v medicíně vyvolávaly rozepře mezi učenci a jednotlivými náboženskými směry i mezi učenci...
|
|
|
Postoj odborníků v algesiologii k problematice burnout syndromu
BOHDALOVÁ, Helena
V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o problematiku syndromu vyhoření, zejména v kontextu zvyšující se psychosociální a pracovní zátěže v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Péče o pacienty s chronickou bolestí vyžaduje od algeziologů specifický přístup z hlediska odborného, psychologického a etického, který však může být provázen nadměrnou psychickou zátěží. Nedokáže-li lékař pracovní stres své profese tolerovat, či používat strategie k jeho zmírnění, vzniká ohrožení syndromem vyhoření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je subjektivní postoj vybraných odborníků v algeziologii k problematice burnout syndromu, včetně jeho prevence. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od ledna 2012 do února téhož roku formou polostrukturovaného rozhovoru. Sledovaný soubor tvořili respondenti z 10 pracovišť, zabývajících se léčbou chronické bolesti (5 privátních a 5 nemocničních). Pro hlubší porozumění obsahovým analýzám polostrukturovaných rozhovorů byla data doplněna o kvantitativní dotazníkové šetření (Inventář projevů syndromu vyhoření ? ?IPSV?), které bylo provedeno v období od listopadu 2011 do ledna 2012. Výzkumný soubor v kvantitativní části tvořilo 47 lékařů z algeziologických pracovišť v rámci celé České republiky. Demografické údaje byly zpracovány základní popisnou statistikou. Kvalitativní rozhovory byly transkribovány do podoby textu a následně analyzovány. Dále byly spočteny bodové skóre sledovaných rovin dotazníku ?IPSV? a testovány rozdíly mezi párovými proměnnými (pohlaví, věkové kategorie, druh praxe). Smíšený výzkum prokázal u algeziologů pracujících v nemocničních ambulancích statisticky vyšší míru (p < 0,05) náchylnosti k syndromu vyhoření, v porovnání s kolegy z privátních zařízení. V případě věku, pohlaví, počtu dětí v rodině a počtu ošetřených pacientů nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. V symptomatologii tohoto syndromu převažovala u respondentů ? podrážděnost, nedostatečná empatie, únava či ztráta pracovního nadšení. Protektivními faktory pak jsou nejčastěji humor, přestávky, diskuze s kolegy, sportovní aktivity, hobby či trávení volného času v rodinném kruhu.
|
host ::
RSS.